Balderova smrt

Balderova smrt

Odinova syna Baldera (Baldra) Krásného pronásledovaly zlé sny. Ve dne ho všichni měli rádi, ale v noci se mu zlálo, že se ho někdo chystá zabít.

Proto se Odin rozhodl, že zjistí, co je na tom pravdy. Nasedl na svého osminohého hřebce Sleipnira a vydal se přes duhový most Bifröst do země mrtvých Helu. Minul psa střežícího bránu a dojel k hrobu dávno mrtvé věštkyně. Odin ji kouzlem probral k životu a zeptal se, pro koho jsou síně bohyně Hel připraveny na hostinu. Věštkyně mu odpověděla:

Pro Baldera tu stojí
sladké medoviny
poháry plné,
přikryté štítem.
Strast hroznou tuší
synové Asů.
Nerada jsem mluvila –
nyní už mlčím.“

Odin se však vyptával dál, kdo zabije Baldera. Vědma mu na to odvětila:

„Höd pozvedne
pověstnou haluz.
On právě bude
Balderovi vrahem,
O život oloupí
Ódinova syna.
Nerada jsem mluvila –
nyní už mlčím.“

Zpráva, kterou Odin přivezl ze země mrtvých, bohy vůbec nepotěšila. Baldera stále trápily sny o vlastní smrti. Jeho matka Frigg se proto rozhodla, že se vydá do světa a poprosí všechny věci, aby se jí zavázaly slibem, že Balderovi neublíží. Podařilo se jí přesvědčit všechno živé i neživé, že jejímu synovi nijak neublíží. Zdálo se, že nebezpečí bylo zažehnáno.

Bohové si brzo začali užívat novou hru. Balder nehybně stál a každý z bohů po něm mohl hodit něco, co by ostatní zranilo. Vrhali po něm kameny, kopí, probodávali ho meči, ale Balder byl stále živý a nezraněný. Vyšel ze hry bez jediného škrábnutí a všichni se tím náramně bavili – všichni až na Lokiho, který pro takovou hru neměl pochopení. Proto na sebe vzal podobu stařeny a vydal se za Frigg, aby se jí zeptal, čím to je, že se Balderovi při hře nic nestalo. Frigg mu vyprávěla, jak jí všechny předměty slíbily, že Balderovi neublíží. Loki se podivil: „ Cože, opravdu všechno na světě?“. Ano, všechno, snad až na malý výhonek jmelí“, odpověděla Frigg.

Ihned jak se to Loki dozvěděl, šel a větvičku jmelí utrhl. Pak jí vzal s sebou na shromáždění bohů a zde jí podal slepému bohu Hoderovi (Hödovi) se slovy: „Proč nehraješ s ostatními a taky něco neházíš po Balderovi?“ „Nevidím, kde stojí a také nemám žádnou zbraň“, odvětil Balder. „Tak proč po něm nehodíš alespoň tuto větvičku? Povedu ti ruku“, navrhl Loki. Holder hodil po Balderovi větvičku jmelí a zabil ho.

Bohové se přestali smát a jen v němém úžasu zírali na mrtvého Baldera. Ani proti Lokimu nikdo nepozvedl ruku, protože zde byla posvátná půda. Nechali ho jít a až potom se rozplakali. Za pomoci obryně Hyrrokkin byla Balderovi postavena na jeho lodi pohřební hranice. Odin při loučení Balderovi předal svůj zlatý náramek (prsten) Draupni (Draupnir). Pak vzplál oheň a vyslal Baldera na cestu do země mrtvých.

Frigg hledala, jestli se najde mezi bohy někdo, kdo by se vydal za Hel a požádal by jí, zda by se Balder mohl vrátit mezi živé. Bratr Baldera Hermod se toho ujal. Nasedl na Sleipnira a vydal se na cestu k branám Helu. Bohyně podsvětí byla ochotná Baldera propustit, jen pokud pro něj bude truchlit opravdu všechno na světě. Stačila jediná věc, která by neprojevila smutek a Balder by se nemohl vrátit do země živých. Poté musel Hermod bratra opustit. Balder mu dal náramek Draupni, který dostal od Odina. Náramek od té chvíle každou devátou noc plakal a z jeho slz vzniklo osm stejných náramků.

Jakmile se Frigg dozvěděla, že pro záchranu Baldera je nutné, aby pro něj všechno na zemi truchlilo, vydala se opět do světa. Viděla, že všechny věci, které prve slíbily, že Balderovi neublíží, pro něj nyní truchlily. Nakonec však přišla k jeskyni, ve které seděla obryně a ta jí řekla:„ Já pro tvého syna prolévat slzy nebudu. K ničemu mi nebyl ani jako živý. Ať si Hel nechá, co jí náleží.“ Obryně byla ve skutečnosti proměněný Loki, který pro Baldera truchlit nechtěl.

To, co Loki provedl, bohy velice rozzuřilo. Uchýlil se před jejich hněvem na vrcholek hory, kde stál domek, jehož vchody směřovaly do všech světových stran. Přes den se navíc schovával ve vodě v podobě lososa. Když Loki seděl v domku a přemítal nad tím, že by ho bohové v podobě lososa mohli chytit a při tom si pohrával se sítí, síť mu nešťastnou náhodou spadla do ohně. V tom okamžiku si všiml, že se k domku blíží bohové. Proměnil se v lososa a skočil do vodopádu pod domkem. Bohové prohledali celý dům, ale po Lokim jako by se země slehla. Nakonec nahlédli i do ohniště se zbytky sítě. Tu je napadlo, že Loki se jistě proměnil v nějakou rybu. Vyrobili novou síť a Lokiho chytili. Odnesli ho do jeskyně, kde ho připoutali vnitřnostmi jednoho z jeho synů. Nad Lokim visel had, z tlamy kapal na Lokiho tvář jed a způsoboval mu nesnesitelné bolesti. Jeho věrná žena Sigyn však celou dobu stála vedle něho a držela misku, do které zachytávala hadí jed. Ale vokamžiku, kdy se miska naplnila, musela se otočit a jed vylít. V té chvíli ukápl jed na Lokiho obličej, zem se třásla, jak se Loki zmítal v agónii.

Taková bylo pomsta bohů za Balderovu smrt.

Ratatosk