Thorovy výpravy do země obrů

Thorovy výpravy do země obrů

Rusovlasý Thor (Tór) je strážcem Ásgardu. Jeho otcem je Odin, matkou a zároveň sestrou Země. Jezdí ve voze taženém dvěma kozli – Tanngnjóstem a Tanngrisnim. Má tři cenné atributy: kladivo Mjöllni (Miollnir, blesk), opasek síly a železné rukavice, ve kterých kladivo uzvedne.

Jednoho dne Thor prohlásil, že se v Ásgardu nudí, že zde není nic, na čem by si mohl měřit svou sílu. Loki se k němu přidal: „Ani já nemám, s kým bych poměřil svou chytrost, tady nad všemi zvítězím.“ Thor však namítl, že síla je lepší než rozum a je potřeba jí cvičit, vzápětí se otázal: „Myslíš, že bych obstál v zemi obrů?“ Loki mu na to pravil: „To je možné zjistit jen jediným způsobem…“ Tak se Thor a Loki vypravili cvičit své dovednosti do země obrů.

První večer se zastavili u domu nějakého rolníka. Ten však neměl hostům co nabídnout. Thor vstal a zabil své dva kozly, kteří mu táhli vůz, a hodil je do kotle. Když byli kozli uvaření, pozval Thor rolníka a jeho rodinu, aby se s nimi také najedli. Po jídle Thor položil na podlahu kozlí kůže a vyzval ostatní, aby na kůže naházeli všechny kosti. Nevšiml si ale, že rolníkův Syn Thialfi jednu stehenní kost nožem naštípl, aby z ní získal morek.

Thor za úsvitu vstal, vzal kladivo a pozdvihl je nad kozlími kůžemi, žehnal jim jako nově narozenému dítěti. Kozlové obživli, ale jeden z nich kulhal. Thor se hrozně rozzuřil. Když to rolník viděl, prosil Thora o odpuštění: „Vše, co máme, si můžeš vzít, jen nám, prosím, zachovej náš život“. Thor se postupně uklidnil a jako náhradu za jeho újmu přijal od rolníka jeho syna Thiafiho a dceru Roskvu, aby mu sloužili. Při odchodu je vzal s sebou. U rolníka nechal jen své kozly, aby se poraněná noha mohla zahojit.

V zemi obrů se nacházel hluboký les. Thor a jeho společníci šli až do setmění, na noc se uchýlili do prostorné jeskyně, která vybíhala v několik dlouhých chodeb a v jednu prostornou síň. O půlnoci je probudilo hrozné zemětřesení, proto byli rádi, když se dočkali svítání. Ráno vyšli z jeskyně a nedaleko ní našli spícího obra. To on způsobil zemětřesení, když si lehal. Thor si rychle zapnul opasek, nasadil rukavice a vzal do ruky kladivo, když v tom se obr probudil. „Jmenuji se Skrými (Skrymir)“, představil se, „a ty jsi určitě Thor z Ásgardu“. Pak se otázal, co dělal Thor a ostatní v jeho rukavici. Tu si Thor uvědomil, že to nebyla jeskyně, kde spali ale právě Skrýmiho rukavice. „Zdá se, že máme společnou cestu“, pokračoval obr. „Mám rád společnost. Půjdete se mnou? Když vám ponesu jídlo, dokážete se mnou držet krok“. Thor se rozhodl Skýmiho následovat.

Večer se Skrými zastavil u velkého dubu. Podal svůj vak Thorovi a lehnul si pod strom. Thor se snažil do vaku dostat, ale nepodařilo se mu rozepnout ani jednu přezku. To ho rozčílilo, vzal kladivo a praštil spícího obra přímo doprostřed čela. Obr se probudil a ptal se, co to bylo. „ Asi na mě spadl list“, zamumlal a spal dál. Thor, Loki, Thialfi a Roskva museli být ten den bez večeře a nemohli se ani vyspat, protože Skrými hlasitě chrápal. O půlnoci šel Thor praštit obra podruhé. Po této ráně Skrými pouze řekl: „Nejspíš na mě spadl žalud.“ A hned zase usnul. Před svítáním se Thor rozhodl uštědřit Skrýmimu třetí ránu a tak s ním nadobro skoncovat. Vší silou se opřel do kladiva a zabořil ho až po rukojeť do obrovy hlavy. Obr se posadil a jen řekl: „Asi na mě nějaký pták upustil větvičku. Stejně je čas vstát. K pevnosti obrů Utgardu už to není daleko, tam se teprve setkáte s opravdovými obry… Proto si dejte pozor a chovejte se k nim s úctou. Stejně by pro vás bylo lepší, kdybyste se vrátili.“ Ukázal cestu a sám se vydal svou vlastní.

Thor a jeho společníci Skrýmiho odchodu nelitovali, ale ani jeho varování neuposlechli, došli už příliš daleko, na to aby se vrátili. Brzy došli k bráně Utdardu, která však byla zamčená a ani Thorovi se nepodařilo s ní pohnout. Nakonec se protáhli škvírou mezi mřížemi. Ocitli se v síni plné obrů, kteří na ně vrhali pohrdavé pohledy. Vůdce obrů Utgardský Loki se posměšně zeptal: „Tenhle trpaslík má být slavný Thor, strážce Ásgardu?“ Pak ještě dodal: „Ať jste, kdo jste, musíte nás pobavit nějakým obratným kouskem nebo nám předvést vaší sílu.“

Loki, které zatím jen sledoval dění kolem něj, prohlásil, že má takový hlad, že by toho spořádal více než kterýkoliv obr. Na soutěž s Lokim byl vybrán obr Logi. Postavili mezi ně mísu plnou masa. Loki byl mezi bohy známý svou velkou chutí k jídlu, navíc teď byl hladový, protože nevečeřel ani nesnídal. Hltal maso s obrovskou chutí a ze začátku to vypadalo, že zvítězí. Ale čím déle jedli, tím jeho protivník jedl rychleji. Nakonec Logi spořádal i kosti a kus mísy. Loki prohrál a vítězem byl uznán Logi.

Další přišel na řadu Thialfi. Přihlásil se, že bude s někým závodit v běhu. Za protivníka mu byl vybrán obr Hugi. Obři přichystali závodní dráhu. Thialfi vyběhl tak rychle, že ani nebyl vidět. Ale Hugi ho rychle dohonil, otočil se na konci dráhy a když se vracel, míjel Thialfiho zhruba v polovině dráhy. Obři získali druhé vítězství.

Po těchto nevydařených pokusech došlo i na Thora. Pravil, že by si rád dal s někým závody v pití, protože měl hroznou žízeň. Obři přinesli velký picí roh a prohlásili: „Jestli za něco stojíš, vyprázdníš ho jedním douškem!“ Utgardský Loki dodal: „ Většina z nás ho vyprázdní na dva doušky, je mezi námi jen málo nešiků, kteří potřebují tři doušky k jeho vypití.“ Thorovi nepřipadal roh příliš velký a dal se do pití. Při prvním doušku se ale hladina skoro nesnížila, při druhém doušku klesla jen o trochu. Při třetím už měl Thor pocit, že brzo praskne a přece se mu roh nepodařilo vypít. Utgardský Loki posměšně prohodil: „Kdo by si to byl pomyslel, že slavný Thor je takový nešika. Nemá cenu po něm chtít nic dalšího…“ Thorovi už docházela trpělivost, chtěl napravit svou reputaci a prohlásil: „Zkusím cokoliv.“ Utgardský Loki s úsměvem odvětil: „Dobrá, máme tady takovou nenáročnou hru. Prostě jen zvedneš ze země tuto kočku. Ale tobě bych to snad ani neradil, nezdáš se mi tak silný, jak se o tobě říká.“ Thor přistoupil ke kočce. Objal ji kolem břicha a tahal. Ale kočka se ani nepohnula. Podařilo se mu s vypětím všech sil jí zvednout jen jednu tlapku a to bylo vše. Utgardský Loki se jen usmíval a mile poznamenal: „Nic si z toho nedělej, byla to přeci jen velká kočka.“ Thor už byl vzteky bez sebe a křikl na Utgardského Lokiho: „Proč se se mnou tedy nebiješ sám, když si myslíš, že jsem tak slabý?“. Loki mu na to odpověděl: „Snad si nemyslíš, že by se někdo, kdo má jen trochu úcty sám k sobě, pustil do zápasu s někým, kdo ani neunese kočku? Ale můžeš zápasit s mojí starou chůvou Elli.“ Po těch slovech přišla stařena a zaujala zápasnický postoj. Thor ji uchopil a pokusil se ji hodit na zem. Ale i přes jeho snahu se mu nepodařilo s ní pohnout. Stařena ho pak neočekávanou silou dostala na kolena. „Konec zápasu, nemá cenu dál pokračovat“, vykřikl Utgardský Loki.

Následující den vyprovázel Utgatdský Loki Thora a jeho společníky na cestu do Ásgardu. „Zesměšnil jsi mě, jak se teď můžu vrátit mezi ostatní bohy?“, povzdychl si Thor. „Řeknu ti tedy pravdu“, přiznal se Utgardský Loki, „slyšeli jsme o tvé síle a proto jsme s tebou vůbec nechtěli soupeřit. Setkal jsem se s vámi už v lese, kdy jsem se představil jako Skrými, to znamená Velký chlapec. Tři rány tvým kladivem, které jsi mi uštědřil, jsou patrné kolem mého hradu jako tři hluboká údolí, myslel sis, že bušíš do mě, ale byl to jen klam. Další lest jsem na vás nachytal, když Loki závodil v jídle s Logim. Ve skutečnosti to byl Plamen, který pohltí vše, co mu přijde do cesty a jeho žravost vzrůstá, když je živen. Thialfi závodil s Myšlenou a ty jsi pil z rohu, jehož konec ležel v moři. Nikdo by nedokázal vypít celý oceán. Tobě se však podařilo snížit jeho hladinu. Při zvedání kočky jsi prokázal obrovskou sílu, je to totiž celý Midgard. Ale svou skutečnou sílu jsi ukázal v zápasu se stařenou, která zosobňuje Stáří, to nikdo neporazil a ani se to nikomu podařit nemůže.“

Thor zuřil, že se nechal tak napálit, popadl kladivo a hnal se po Utgardském Lokimu, ale ten zmizel. Zmizel i jeho hrad, Thora a jeho společníky obklopovala pouze pustina. Nezbylo jim než se vrátit do Ágardu.

Ratatosk